Je mínus patnáct (venku) a chystám se na vyjížďku. Počítám, že bude veselo a intenzita tréninku bude možná vyšší, než bych chtěla. Otázka v nadpisu článku je tedy na místě. Zjistila jsem, že se najde mnohem víc studií na téma koňských plic v horku a vlhku, přesto se mi podařilo některé „zimní“ dohledat a ujasnit si, co si mohu dovolit.
Cesty vzduchu
- vzduch se v horních cestách dýchacích před vstupem do dolních cest ohřívá
- při intenzivní práci a zrychlení dýchání se v mrazu ohřát nestačí
- do plic se dostává studený a suchý vzduch – čím vyšší mráz, tím sušší vzduch
- dochází ke ztrátě tepla a vlhkosti v dolních cestách, což může způsobit bronchokostrikci bezprostředně po zátěži a obstrukce dýchacích cest může přetrvávat ještě několik hodin poté.
- výzkumy u lidí i u koní prokázaly, že tento podnět souvisí s poškozením a zánětem sliznic dýchacích cest
- může dojít k podrážění dýchacích cest i u zdravých koní a vyvolat chronické problémy (poškození se projevilo v experimentu u jediné zátěže – 5 minut kentru v mraze) Na druhou stranu vědci připouští, že k těmto změnám dochází po rychlém cvalu-trysku i v podmínkách nad bodem mrazu…
- sliznice se vrací do normálního stavu, není však jisté, za jak dlouho – ale při opakovaných intenzivních zátěžích 4x týdně na to není dost času (výzkum u psů ukázal, že na zoztavení sliznic jsou potřeba asi 4 týdny)
- vědci předpokládají, že trénink v mraze snižuje imunitní odpověď asi na 48 hodin, nicméně považují za nutný další výzkum
- koně venku, kteří nemají řízenou intenzivní zátěž, žádné problémy nemají
U lidí:
U citlivějších osob může vysoce intenzivní zátěž v chladném vzduchu vyvolat astma. U sledovaných sportovců na OH v Naganu v roce 1998 se to týkalo 50% reprezentantů USA v běhu na lyžích a 56% kanadských hokejistů. mezi vysoce astmatogenní sporty patří ty s maximální hyperventilací (běh) a sporty spojené s chladem (hokej, rychlobruslení…). Více ZDE
Závěr – všeho s mírou
Počítám, že nikoho nenapadne s koněm naplno cválat v mínus dvaceti. Jako se vším – koně pohyb v zimě potřebují. Jen je třeba zohlednit momentální podmínky. A když už ho proženem (nebo on nás), dáme mu čas na zotavení. U koní trpících dušností jsme opatrní.
Buďte první! Přidejte komentář