Organizační výbor Endurance Grand Parquet Fontainebleau 11. května oznámil, že Francouzská jezdecká federace přijala jeho nabídku na konání letošního světového šampionátu, který měl být původně v Dubaji. 18. května bude nabídka oficiálně představena Mezinárodní jezdecké federaci. Ta má o místě konání šampionátu vydat rozhodnutí 14. června.
4. června se bude ve Fontainebleau konat test mistrovské tratě v CEI2*120 km a bude to současně výběr francouzského týmu.
Jiná nabídka na konání MS zatím nepadla a šance pro Fontainebleau tak nejsou malé, ač 7a půl tisíce vytrvalců by raději Dubaj…
Boj petic pro a proti Dubaji
Utkání pro a proti MS v Dubaji je v této chvíli ve stavu 7052 PRO : 6638 PROTI, ale neumím si představit, že by FEI své rozhodnutí změnila a titulovala se do role politického šaška. Nicméně je to doklad toho, že mnoho vytrvalců odmítá nahlížet na problémy UAE z pohledu kolektivní viny a pokud se dva roky připravují na Dubaj, změna na poslední chvíli je pochopitelně netěší. O úrovni organizace takové akce v Dubaji také nelze pochybovat – premiéru šampionátu si odbyli již na světových jezdeckých hrách v roce 1998 a od té doby se pořadatelsky etablovali v nejvyšších soutěžích.
Šampionát v Dubaji 1998 – jaký byl?
V roce 1997 Irsko stáhlo svou nabídku na pořádání vytrvalostního šampionátu v rámci WEG 1998. FEI se tehdy rozhodovala mezi Německem a Itálií a ani se neočekávalo, že by se o šampionát ucházel ještě někdo jiný, natož z malé, tehdy málo v jezdeckých kruzích známé země. UAE pak představila své plány na premiérovou událost s vizí návratu tohoto sportu do svých původních podmínek, do pouště. Mottem šampionátu bylo: To finish first, you first have to finish.
Národní federace UAE vybudovala 160 km trať, postavila v poušti středisko, které mělo vyhovět všm potřebám jezdců, jejich týmů i diváků, pro koně moderní ustájení se zřetelem na jejich pohodu. Zajistili leteckou dopravu 200 koní ze 40 zemí, to vše v režii Jezdecké a dostihové federace UAE. Pro koně bylo připravených 12 stájí a 9 karanténních stájí, každá z 12 stájí měla k dispozici vlastní tréninkovou dráhu. Karanténní opatření byla striktní a všichni koně se setkali až na startu šampionátu. Asi třicet typů sena se dovezlo z celého světa plus další krmiva a koncentráty.
Na pořadatelské náklady se dopravilo do Dubaje kolem 300 mediálních pracovníků všeho druhu (novináři, kameramani, fotografové, filmaři…).
Jídla a pití pro všechny co hrdlo ráčí ve dvou obrovských kobercových stanech.
Startovalo 162 koní, dokončilo 78, což je 48,15% – 84 nedokončilo, 14 koní jezdci stáhli a zbytek vyloučen, z toho jeden kůň utrpěl katastrofické zranění a byl utracen. Před závodem se veterináři údajně sázeli, kolik koní trať zvládne a odhady byly kolem 15%. Ovšem ve veterinárních kontrolách byli údajně dost vstřícní, koně opakovaně naklusávali, což se v předešlých FEI soutěžích nedělo. Mezi prvních 20 jezdců se dělila dotace ve výši 300 tisíc dolarů.
Samozřejmě vše nebylo tak dokonalé – pravidla se ohýbala kvůli jezdcům, pokud některým neprošli koně už v přejímce, byli jim zapůjčeni jiní, bez ohledu na to, že nebyli nominováni. Letecká doprava také nebyla zcela bez problémů, někde koně čekali na letišti celé hodiny, nebo dlouho zbytečně stáli v kontejnerech.
Skvělá atmosféra – žádná rivalita, závist, osobní averze, mezi všemi účastníky panovala přátelská atmosféra a vzájemná pomoc ať už radou nebo výstrojí či „zapůjčením“ svého veterináře.
Do vet-gate směl jen jezdec, vedoucí ekipy a týmový veterinář. Trochu však vládl chaos v předvádění koní, když kůň měl jiné číslo než wrangler, byť byli ze stejného týmu. Největší potíže však byly s časy a kartičkami. Sice byla časomíra na start a cíl, ale jinak měli jezdci kartičky a pracovníci médií často zoufale rozhazovali rukama nad nepřehlednou situací, kdy neměli ponětí, kde je kdo a jak si týmy stojí. To ostatně nebylo jasné až do konce závodu, navíc v průběhu kleknul Smartvision a leccos se muselo kontrolovat a přepočítávat. Mapy si jezdci mohli vzít až večer před závodem, pro servisní týmy nebyla k dispozici. S večerem však měla auta povoleno jet za koňmi, prý z důvodu bezpečnosti. Chladilo se na crew-pointech i kdekoliv jinde. A kdo zvítězil? Výsledky jsou ZDE. Titul světové šampionky si odvezla Valerie Kanavy – GIGH WINDS JEDI, v týmech zvítězil Nový Zéland. Mmch. „prababička“ moderní vytrvalosti Valerie Kanavy letos oslaví 70. narozeniny a to si v lednu nadělila dvě vítězství. Je jasné, o kom bude příští článek do rubriky „portréty“.
Zdroj:
Buďte první! Přidejte komentář