Vytrvalcům jistě nemusím Tevis Cup představovat. Praotec moderní vytrvalosti, tvrdá zkouška koní a jezdců na pionýrských stezkách v drsné přírodě Sierra Nevady.
Do sto šedesáti kilometrů nepoddajné půdy tratě Tevis Cupu se vrylo už více než 10 tisíc příběhů jezdců a jejich koní, kteří v něm startovali. Vzpomeňte např. na neuvěřitelného koně Witezarif.
Heather Reynolds slavila své třetí vítězství na koni CAYUCOS, cenu kondice – Haggin Cup, získal mustang MM CODY. Podmínky na trati hodně komplikovalo velké horko, vlhkost a do některých částí tratě zasahoval kouř z požárů devastujících Redding, což dráždilo oči a zhoršovalo viditelnost.
Do Guinessovy knihy rekordů se jistě zapíše neméně obdivuhodný výkon – historii slavného závodu přepisuje 27 letý arabský plnokrevník PL MERCURY. Když se o něm psalo jako o nejstarším koni, který startoval – a dokončil, svůj třetí Tevis Cup ve 24 letech, už to bylo na pováženou. Ale malý Mercury s přezdívkami jako Mercules nebo Merctastic, stál na startu znovu v roce 2016, kdy ale nedokončil, zastavila ho veterinární uzávěra 6 mil před cílem, protože jeho puls byl kolem 66-68. Loni startoval znovu a dojel na 74. místě. A letos, zraje jako víno, nejenže dokončil, ale 13. místo je naprosto fantastický výkon. Překonal svůj vlastní rekord. Jeho svěží klus ve finiši byl neuvěřitelný. V klusovkách ve veterinární kontrole se ovšem pohyboval jako obvykle „ne úplně ochotně“, ale je o něm známo, že zná dokonale svůj džob a v následné proceduře se nijak nesnaží. Abych se neopakovala, trochu víc si o něm a jeho začátcích můžete přečíst zde. Za skvělými výkony výborného koně je jistě genetika (a můj oblíbený příběh Raffles), ale také management a celkem pozní nástup do sportu (v 15 letech). Majitelkou a většinou i jezdkyní je veterinářka Claire Godwin, což už samo o sobě dává koni šanci, že jeho péče bude po odborné stránce odpovídající. O vytrvalosti se Claire dozvěděla až na studiích na veterinární fakultě ve Virginii. Když po studiích postavila na solidní základ svou praxi, pustila se do ježdění. Tu a tam také fungovala ve veterinární komisi na závodech. O vytrvalosti říká: “ Je to celkem návykový sport. Je to životní styl a skvělý rodinný sport – moje dcera jezdí také a vede si dobře. Člověk vidí kus nádherné přírody.“ Claire jezdí vytrvalost závodně od roku 1991 (je to až hodné nějakého ezoterického rozboru, v témže roce se PL Mercury narodil). O Tevis Cupu snila 20 let. „Je to těžký závod, ale mám radši náročnou trať než rovinové dostihy.“ Claire Godwin má malou veterinární praxi v Marylandu, v Laytonsville. Po Tevis Cupu 2015, kde ji povzbuzovali diváci i dobrovolníci, prohlásila, že PL Mercury se stal inspirací po další majitele koní, aby nadále s koňmi pracovali a neodkládali je do důchodu. Do roku 2015 LP Mercury dokončil každou sto šedesátku, ve které startoval. Jeho úspěšnost byla 94 procent. Každopádně jeho rekord nebude snadné překonat.
Na facebooku běží živý přenos. V Kalifornii je v době, kdy to píšu, pozdě večer. Na tribuně je poloprázdno. Kůň číslo, už nevímjaké, proklusává přes cílovou čáru, ozývá se potlesk, možná pár lidí, ale vřelý. Jezdkyně dojatě objímá koně a klidným krokem pokračuje do prostoru chlazení. Jde jí naproti jeden starší člověk. Jdou koně ochladit a připravit na veterinární kontrolu. Kůň vypadá dobře. Své jezdkyni daroval den, na který nikdy nezapomene. Přezku, která jí ho bude připomínat. 70 km stoupání a klesání. Jízdu noční tmou nad šuměním vody American River. Stoupání na Courage Rock, ikonu závodu. Nekonečné míle divoké krásy. Závidím – s pokorou.
Obr. č. 2, méně romantiky – stav na obrazovce se mění, teď vidím koně, kteří jsou zjevně velmi unavení, dva procházejí kontrolou, jeden ne. Jezdci se je ale v klusovce nesnaží předvádět jako na show se zdviženou hlavou. Koně klušou jen tak, jak se jim chce. Jezdec odvádí svého koně sám, jdou pomaličku, je čas odpočívat. Mají v nohách Tevis Cup.
Buďte první! Přidejte komentář