Zlatá podkova (GHS) je pro většinu britských vytrvalostních jezdců srdeční záležitost a vrchol kariéry. Nejde jen o vzdálenost nejobtížnější soutěže třídenních závodů, což je 100 mil ve dvou dnech – tedy 2×80 km. Jde také o zážitek, který na její trať vrací jezdce znovu a znovu…
„Toť jest veliká Grimpenská bažina. Bludný jeden krok znamená smrt pro člověka i zvíře. Včera teprve viděl jsem zapadnouti do ní jednoho z koníků na močále chovaných. Nevyhrabal se z ní již. Viděl jsem hlavu jeho dlouho vyčnívati z jámy bahenní, avšak na konec bahno stáhlo ho přece dolů. I za suchého počasí jest nebezpečno přecházeli bažinou, avšak po nynějších deštích podzimních jest to místo přímo strašlivé. Avšak já přece dovedu nalézti cestu až ku pravému středu jeho, i vrátiti se zpátky živ a zdráv. Zase tam uvízl jeden z těch neblahých poníků.“
Z úryvku známého detektivního příběhu o strašlivém psovi si můžeme představit atmosféru krajiny kolem Devonu. Je snadné si představit mlhu válející se nad blaty a vytí psa baskerwillského… Trať se vine Exmoorským národním parkem a je charakteristická rozsáhlými vřesovišti a neustálým sklonem terénu v hojnosti kopců, překrásnými scenériemi a proměnlivostí počasí. O GHS se hovoří jako o nejtěžším vytrvalostním závodě na našem kontinentu.
11 informací o Golden Horseshoe
- Poprvé se závod konal v roce 1965 a to pod pořadatelstvím British Horse Society, s podporou básníka Ronalda Duncana a plukovníka Mike Ansella. Sponzorem byl The Sunday Telegraph.
- O účast se strhl takový zájem, že uzávěrka přihlášek sklapla měsíc před závodem na počtu 110 koní.
- Trať vedla z Malmsmead do statku Ronalda Duncana ve Welcombe (Devon).
- V roce 1965 nebyla trať značená, jezdci si museli sami vybírat cestu – v přechodu přes vysoko položená blata jim pomáhali místní na Exmoorských ponících.
- První ročník průkopnické jízdy se konal bez přítomnosti veterinářů nebo sanitky, ale na stav koní v cíli dohlížela legendární propagátorka welfare koní Glenda Spooner a žokej John Oaksey.
- V prvním ročníku nebyla stanovena minimální rychlost (někteří měli s sebou doprovod vozidla a cestou si udělali piknik)
- Všichni, kteří dokončili závod rychlostí 9,6 km/h, získali podkovu natřenou zlatou barvou.
- Zpočátku se místo konání GHS měnilo – až do roku 1974, kdy se trať vrátila do původní stopy v Exmoorském národním parku.
- Postupně se závod přizpůsobil vývoji vytrvalostních pravidel.
- V roce 2011 si vytrvalost poprvé vyzkoušela v GHS i legenda světové všestrannosti Mary King, absolvovala 40 km etapu soutěže na 80km rychlostí 12,8 km/h, což by ji v případě podobně rychlého druhého kola a úspěšné veterinární kontroly zajistilo cenu. Na to už nedošlo, Mary musela odcestovat na tříhvězdové závody všestrannosti do Francie.
- V roce 2013 byla v rámci Zlaté podkovy otevřena soutěž na 25 km pro para- jezdce, zúčastnilo se 8 dvojic
Spoluzakladatel GHS Ronald Duncan se ve světě koní proslavil básní the Horse, která se čte vždy při příležitosti Horse of the Year Show – a myslím, že je zbytečné ji překládat
The Horse
Where in this wide world can man find nobility without pride,
friendship without envy, or beauty without vanity?
Here where grace is laced with muscle and strength by gentleness confined.
___
He serves without servility; he has fought without enmity.
There is nothing so powerful, nothing less violent;
there is nothing so quick, nothing more patient.
___
England’s past has been borne on his back.
All our history is in his industry.
We are his heirs;
He is our inheritance.
50 let a co bude dál?
Minulý víkend se konal již 50. ročník Golden Horseshoe, ale možná jen zapěl svou labutí píseň. Důvod je prostý – nejsou lidi a peníze. Barbara Wigley, která stojí za posledními devíti ročníky, už před časem prohlásila, že 50. Zlatou podkovou končí, což hodlá dodržet – a pokládá za nepravděpodobné, že by se tradičního závodu ujal nějaký nový pořadatel. Sama startovala poprvé ve Zlaté podkově v roce 1984. K vytrvalosti ji přivedla nechuť jejího koně, kterému se nechtělo skákat. Zkusila vytrvalost a už u ní zůstala – ať už jako jezdec nebo jako organizátor. Proč je budoucnost závodu spíše bezpředmětnou otázkou? Rozvoj disciplíny, nabídka mnoha jiných závodů ubírá na počtu startů, nedostatek času jezdců připravit koně pro tak náročný terén, potíže se sháněním sponzorů a rostoucí pořadatelské náklady, to vše podle Barbary bere organizačnímu týmu síly do dalších let.
Letos se na závod Exmoorských národním parkem vydalo přes 200 jezdců. Ve výsledkových listinách nejde ani tak o pořadí, ale jezdec získává zlatou, stříbrnou nebo bronzovou podkovu podle rychlosti, která se v těžkém a členitém terénu :
12km/h a více – zlatá podkova
10,5-11,9 km/h – stříbrná podkova
9,5 – 10,49 km/h – bronzová podkova
Pod 9,5 km/h – eliminace
TF – 56 – 64, pokud je TF 55 a níže – nula trestných bodů, TF od 56 – 64 o jeden stupeň ceny níže (zlato – stříbro…), TF 65 a výše – eliminace
Dosažená úroveň prvního dne je pro celkový výsledek rozhodující – tzn., pokud by jezdec první den dosáhl výsledku pro stříbrnou podkovu a druhý den pro zlatou, stejně získá jen stříbrnou.
GHS se letos jela současně jako národní šampionát, vítězem mistrovství GB se stala Gill Talbot na Sa´Da Sekora.
Zdroj:
Buďte první! Přidejte komentář