Šejk Dalmook Al Maktoum s fenomenálním 12letým NOPOLI DEL MA (Tidjani – Urania/Veiart Al Mauri) si přičetl další vítězství v Prince Cupu. Vítězství bylo těsné, protože do cíle dojížděl uprostřed trojice ruku v ruce se Saeed Mohammad Al Mehairim (MRM) a Ghanim Said Salim Al Owaisi (F3). – viz. VIDEO (vítězství bylo dané etiketou, podle info z místa měl Wamid v cíli dost sil).
- NOPOLI DEL MA – 4:18:28, prům. rychlost 27,86 km/h. (Dalmook Al Maktoum)
- WAMID 4:18:30 (Ghanim Said Salim Al Owaisi )
- NABI DU CASSOU 4:18:32 (Saeed Mohammad Al Mehairim)
56. Lucia Starovecká – CHANUKA (15,88 km/h)
59. Feiruz Boulbolová – AL ABJAR (14,95 km/h)
Lucie Škábová-SAHAR nedokončili (elim. VG3)
Ze zahraničních účastníků kromě Slováků uspěl i americký pár Jeremy a Heather Reynoldsovi na 45. a 46. místě s koňmi CHACHIE a RICTIK. Z jejich stáje také pochází 12letý, spolehlivý „držák“ RIVERWATCH, který dojel na 32. pozici průměrnou rychlostí 19,42 km/h.
Dařilo se i dvojicím estonského týmu – 40. Jelena Sbitneva – KARLA DE FONTANEL (10. z MS mladých koní Vallegio sul Mincio 2015) a 55. Sanna Podekrat – AREAL.
152 jezdců, 59 dokončilo (93 ELIM)
Výsledková listina: Prince Cup 2016.pdf (1748291)
Minulé ročníky Prince Cup: https://www.i-endurance.cz/news/dnes-se-zavodi-dubai-crown-princ-endurance-cup-2015/
Stodvacetikilometrovým závodem Prince Cup skončil týden prestižních vytrvalostních závodů Dubai Crown Prince Endurance Cup Festival 2016. Začal v pondělí Ladies Cup 90 km, následoval 100km závod pro privátní stáje, ve středu Yamamah Endurance Cup pro klisny 120 km a vrcholem byl dnešní Prince Cup na 120 km.
Předchozí soutěže festivalu
O Ladies Cup jsem už psala ZDE , přidávám jen komplet výsledkovou listinu: Ladies_CEN90_.pdf (1173840)
CEN 100 km private stables
- Vítězem se stal Jonatan Rivera z Uruguaye na 11letém valachovi uruguayského chovu CANILLITA. Kůň byl v pořádku, ač na videu z Yassport je vidět krev na zadní noze, ale zřejmě šlo jen o škrábnutí, které nemělo vliv na chody a konečný verdikt. Závod byl rychlý – vítězný čas 3:15:32, p.r. 30,69 km/h, přičemž rychlost posledního kola 36,46 km/h.
- Jen o zanedbatelné hodnoty byli pomalejší další umístění – Saed Ahm Jaber Al Harbi na RAISAAN (3:16:19)
- a třetí v čase 3:17:25 Mhm Ghanim Al Marri – GARNEE TORQUE, kůň australského chovu – chodil v Austrálii klasickou vytrvalost v klidném tempu – viz. jeho historie.
- čtvrtým koněm byl EL BALTHAZAR, také uruguayjský kůň jako Canillita, jezdec Mansoor Ibrahim Ahm Ismail, dojel v čase 3:18:36.
Bohužel byl tento závod poznamenán jedním fatálním zraněním 14 letého koně australského chovu RIVLYN ENTERPRISE , jezdec Saeed Mohd Ibrahim Al Baloushi, ve druhé VG.
Výsledková listina: CEN100km 2016.pdf (1311133)
Startovalo 143, dojelo 41
teď trochu (dost) odbočím…
Ad. Uruguay
Uruguay patří k velkododavatelům vytrvalostních koní na Střední východ a tyto koně vídáme na předních místech výsledkových listin v nejtěžších závodech. Boom dovozu uruguayských koní začal před několika lety…Podnikatel – farmář Olascoaga z Uruguaye v době ekonomické krize 2009/10 zkusil štěstí a vzal jednoho svého koně na vytrvalostní závod do Španělska, Poté, co kůň skončil na třetím místě, naskytla se možnost ho prodat trenérovi, který pracoval pro šejka Mhm bin Rashid Al Maktoum.O deset let později, ve svých 31 letech, rozběhl obchod s prodejem uruguayských koní s podílem arabské krve do emirátů. Působil jako agent pro další farmy v Uruguayi vedle své, kde chová 600 koní. „Když prodám koně v Uruguayi za nějakých 20 tisíc dolarů, tam za něj dostanu minimálně 40 tisíc dolarů. Zisk se vyplatí i při nákladech s leteckou dopravou trvající 17 hodin kolem 10 tisíc dolarů.Tady v UAE pořád potřebují koně z celého světa,“ říká Olascoaga. (pozn.- jedná se o údaje z roku 2012)
Vytrvalost a rychlost uruguayských koní
Renomovaný uruguayský chov Pio Endurance inseminuje raid klisny arabskými hřebci – a arabské klisny plnokrevnými raid hřebci. Výsledkem jsou rychlí a nesmírně tvrdí koně. Co to jsou raid?
V Uruguayi se jezdí vytrvalost jako tzv. raid (cca do 90km), a klasická – cross country vytrvalost v terénu. „Raidy“ jsou v Uruguayi velice populární, je to v určitých oblastech doslova svátek, kam se chodí celé rodiny bavit i popíjet, do toho tam závodí koně, je to prostě lidová zábava. Jsou krátké raidy (raides cortos), které se běhají na cestách na okraji města – a pak jsou dlouhé raides (raides largo), ty jsou až 120 km dlouhé, běhají se v terénu a návštěvníci raidu obvykle po protančené noci přicházejí, když koně dojíždějí do cíle.
Raidy nenajdete ve velkých městech, tam vládne hlavně fotbal, ale ve venkovských oblastech a u menších měst jsou základní zábavou – je to zde po fotbale vlastně druhý nejrozšířenější sport. Má své časopisy, televizní a rozhlasové vysílání. Cena pro vítěze se pohybuje kolem 100 tisíc pesos, což je cca 5000 dolarů — a to není málo, když průměrný roční příjem je v Uruguayi 13 tisíc dolarů. Raidy se konají od března do listopadu, skoro každý klub je i pořadatelem, akcí je cca přes 40 do roka. Bez ohledu na to, kolik koní startuje, jedna pětina dostává finanční ceny – pokud přežije, riziko je zde velké. Raid se nejede na dráze, ale po komunálních cestách, a jestli v UAE svět šílí z automobilových doprovodů, pak je dobré se podívat na videa z Uruguaye (odkazy níže). Ženské pohlaví v raidech není tak časté – cca 2-3 jezdkyně v raidu, muži zatím stále drží tradici svých předků.
V roce 1913 se jel v Uruguayi první raid na 90 km (tedy ještě dávno před Tevis Cupem) a to ze Sarandí Grande do města Florida. Zúčastnilo se 13 koní. Druhý ročník dopadl katastrofálně, jezdci hnali koně tak, že přežil jen jediný. Poté byla tato zábava na 20 let zakázána, tradici znovu oživili až v roce 1935 ke 110. výročí bitvy u Sarandí.
…jezdci mají bič
Nicméně selekce v disciplíně je tvrdá, už existuje i petice proti těmto krátkým a rychlým závodům, kde údajně umírají koně – má však jen 600 signatářů.
V roce 2012 bylo 5 úmrtí koní na 1600 startů v raidech. V roce 2013 byly 4 fatální případy. Na druhé straně tato lidová zábava zjevně vytváří širokou základnu, kde uspějí jen opravdu tvrdí a rychlí koně. Podívejte se zde na typické VIDEO a z toho cvalu po asfaltě vás možná zamrazí:) – přitom koně do 5 let běhají jen na písku. Podle zdejších trenérů je pak třeba koně postupně navyknout na tvrdé cesty, kde kůň používá přece jen jiné svaly. I raidy podléhají veterinárním kontrolám. Pokud se veterinářům něco nezdá, ale není to jednoznačně na diskvalifikaci, pak dají verdikt „in observation“ – tedy „je sledován“ a záleží na jezdci, zda bude pokračovat. Když se rozhodne pokračovat a dojde ke zranění, jezdec může být suspendován od 6 měsíců po „doživotně“. V každém případě není divu, že se uruguajští koně dostali do hledáčku vytrvalosti v UAE. No ještě jedno VIDEO , kde auta troubí, jezdci mají biče, cválají po silnici (ale i podél) a jsou i chlazeni hadicí z auta. Tempo…
Ad.emiráty
Dubaj, se svým ohromným turistickým sektorem a sítí mezinárodních leteckých linek je centrem jezdeckého průmyslu. Největší nárůst zaznamenaly roky 2009-10, kdy byli nuceni restrukturalizovat korporátní dluh, což se odrazilo v lokální ekonomice, Dubai World Cup v roce 1996 přitáhl 65 tisíc návštěvníků. Podle údajů z roku 2012 se tu ročně koná kolem 50 závodů 80-160 km v období říjen-březen, v UAE bylo před 4 lety kolem 2000 aktivních vytrvalostních koní startujících v té době za 87 stájí. Kromě toho, že v emirátech jsou zvyklí vybírat si ty nejlepší koně z celého světa (řekl Hmdn Mhm bin Rashid Al Maktoum v televizi před 4 lety), se v emirátech také rozvíjí chov arabských koní – a je to výnosný byznys, jak prohlásil Khalid Ghanem Al Omairi, generální ředitel hřebčína v Ajmanu (Ajman je nejmenší ze 7 emirátů, který se snaží ekonomicky dohánět Dubaj). Ajmanský hřebčín má 30-35 chovných klisen, z jejichž potomků však vybere jen 3-4, kteří jsou opravdu dobří.
Podmínky pro chov koní však nejsou v Dubaji jednoduché, protože ne všichni ze 7000 koní mají možnost pastvy a seno se dováží i z Kanady.Horké klima má vliv na rychlejší růst rohoviny a koně potřebují kováře každých 5 týdnů (říká podkovář Akexandre Chuette). Co se týče osobních nákladů, ošetřovatelé nejsou příliš drazí, protože se najímají z Indie a Pákistánu (cca 330 dolarů za měsíc). Měsíční náklady na koně (ustájení, krmení, ošetřování) tu jsou od 650 do 1100 dolarů, což je skoro jednou tolik jako ve Velké Británii.Roční náklady na závodního koně dosahují až 30 tisíc dolarů.
a zpátky k festivalu
YAMAMAH CUP FOR MARES – CEN 120 km – pátý triumf AYAJEB!!
Zajímavý závod, škoda, že se netěší větší mediální publicitě. Podle všeho ale vítězí francouzský chov:
81 eliminací ze 109 startů – dojelo tedy jen 28 klisen. Zvítězila AYAJEB , je to její páté vítězství v řadě! Na druhém místě neméně kvalitní klisna AINHOA TIDJALI. , na třetím místě dojela TAMIA DU DURZON. Otcem prvních dvou klisen je TIDJANI.
Výsledky: Yamamah Cup.pdf (1555099)
Buďte první! Přidejte komentář